ČSOB IN konzervativní

Investiční zaměření

Investiční fond ČSOB IN konzervativní (dříve ČSOB institucionální - nadační) patří do rodiny podílových fondů určených institucionální klientele. Byl založen již v roce 2002 původně pro nadace, ale zvláště v době nízkých úrokových sazeb se stal zajímavým i pro ostatní instituce a firmy. Využívá především kvalitní dluhopisy denominované v CZK, v omezeném rozsahu může portfolio obsahovat i investice v cizí měně či akcie, doplňkově také depozita. Je vhodný zejména pro zhodnocení finančních rezerv a hotovostních přebytků firem, nadací, bytových družstev či municipalit. Cílem jsou výnosy přesahující možnosti obvyklých depozitních produktů, spořicích účtů apod., vyplácené pokud možno každoročně formou dividendy. Ta je vyplácena po skončení účetního období, tj. po 31. 12. daného roku. Fond je vhodný pro konzervativní investice v objemu desítek tisíc až desítek milionů korun plánované na období od 1 roku (optimálně 3 roky i déle). Vstupní ani výstupní poplatek se neúčtuje a poplatek za správu je obsažený v denně aktualizované ceně podílu a patří k nejnižším mezi srovnatelnými fondy.

Hlavní výhody

Informace o vyplacených dividendách

Měsíční komentář správce fondu k 30.9.2020

Jan Bureš - portfolio manažer

Vývoj na českém dluhopisovém trhu se ve třetím čtvrtletí nesl v duchu mírného růstu výnosů (poklesu cen dluhopisů). Důvodem byla zejména lepší ekonomická data ve světě a obecně růst výnosů bezpečných dluhopisů na světových trzích. Vývoj na rizikověji vnímaných dluhopisech byl naproti tomu pozitivní a další kvartál v řadě převládal trend klesajících výnosů (růstu jejich cen). Kromě optimismu ohledně zotavení ekonomik na tom měly zásluhy i přední centrální banky, které rozšířily okruh aktiv v rámci svých stimulačních opatření i na méně bonitní tituly, což příznivě působilo na jejich ceny.

Akciím se v uplynulém čtvrtletí dařilo, a to hlavně díky zvyšujícímu se optimismu, který s sebou přinesla některá makrodata a nevysychajícímu přílivu nově vytvořených peněz i víře investorů, že velkorysá opatření vlád a centrálních bank dokážou případné potíže překlenout.

Americká ekonomická čísla potvrzovala oživení ekonomiky, které bylo viditelné i na trhu práce. Ekonomové se shodují, že návrat na předkrizové úrovně bude ale ještě nějakou dobu trvat. Rizika nadále zůstávají poměrně vysoká a jsou primárně spojena s dalším šířením korona viru a jeho dopadem na ekonomiku. V USA pokračuje jednání o dalším fiskálním balíčku, kterým se vláda snaží ještě více podpořit ekonomiku. Inflace zůstává pod cílem centrální banky a dovoluje tak FEDu udržovat velmi akomodativní politiku.

V eurozóně se během třetího kvartálu inflace postupně snižovala a za srpen cenový vývoj dokonce ukázal na mírnou deflaci. Míra nezaměstnanosti se držela v okolí 8 %. ECB naznačila, že i ona může, podobně jako FED, v budoucnu nechat inflační cíl přestřelit, tzn. měnovou politiku držet uvolněnou po delší dobu.

HDP v ČR ve druhém čtvrtletí propadl o 8,7 % mezičtvrtletně, když karanténní opatření vyřadila z provozu velkou část ekonomiky. Inflace v srpnu zrychlila na 3,3 %. České koruně se nedařilo v prostředí globální nejistoty a zhoršující se domácí koronavirové situace, v důsledku čehož po klidných letních měsících, kdy se dokonce pokoušela atakovat 26korunovou hranici, zamířila zpět nad 27 korun za euro. Z ČNB během posledních měsíců nepřišly žádné významné zprávy, které by indikovaly změnu výhledu měnové politiky.

Základní úrokové sazby jsou v ČR aktuálně na úrovni 0,25 % a v nejbližším období očekáváme jejich stabilitu. Aktuálně udržujeme citlivost portfolia na pohyb úrokových sazeb okolo neutrální úrovně. Z dlouhodobého hlediska náš hlavní scénář počítá nejprve s výraznějším poklesem hospodářského růstu v roce 2020 a poté s následným oživením v roce 2021. V nejbližším období nás tak pravděpodobně čeká stabilita výnosů. Náš náhled na podnikové dluhopisy zůstává pozitivní.

Akciovou pozici jsme v průběhu uplynulého čtvrtletí postupně vraceli k neutrální úrovni. Sektorově alokujeme mezi defenzivní i růstová odvětví. Z růstových sektorů preferujeme komunikační služby a zboží dlouhodobé spotřeby, z defenzivních titulů pak dáváme přednost zboží nezbytné spotřeby.