ČSOB IN konzervativní

Investiční zaměření

Investiční fond ČSOB IN konzervativní (dříve ČSOB institucionální - nadační) patří do rodiny podílových fondů určených institucionální klientele. Byl založen již v roce 2002 původně pro nadace, ale zvláště v době nízkých úrokových sazeb se stal zajímavým i pro ostatní instituce a firmy. Využívá především kvalitní dluhopisy denominované v CZK, v omezeném rozsahu může portfolio obsahovat i investice v cizí měně či akcie, doplňkově také depozita. Je vhodný zejména pro zhodnocení finančních rezerv a hotovostních přebytků firem, nadací, bytových družstev či municipalit. Cílem jsou výnosy přesahující možnosti obvyklých depozitních produktů, spořicích účtů apod., vyplácené pokud možno každoročně formou dividendy. Ta je vyplácena po skončení účetního období, tj. po 31. 12. daného roku. Fond je vhodný pro konzervativní investice v objemu desítek tisíc až desítek milionů korun plánované na období od 1 roku (optimálně 3 roky i déle). Vstupní ani výstupní poplatek se neúčtuje a poplatek za správu je obsažený v denně aktualizované ceně podílu a patří k nejnižším mezi srovnatelnými fondy.

Hlavní výhody

Informace o vyplacených dividendách

Měsíční komentář správce fondu k 31.3.2021

Jan Bureš - portfolio manažer

Výnosy českých dluhopisů v prvním čtvrtletí rostly (pokles cen dluhopisů). Hlavním důvodem byl zejména růst výnosů ve vyspělých zemích (především v USA a Německu), kde investoři začali počítat s ekonomickým oživením po odeznění pandemie koronaviru a vyšší inflací. Dalším z důvodů růstu tuzemských dluhopisů byla jednak zvýšená emisní aktivita státu v důsledku potřeby financování vysokého rozpočtového schodku v roce 2021, ale také i poměrně jestřábí rétorika ČNB. Centrální banka sice ponechala své sazby během uplynulého čtvrtletí beze změny, nicméně indikovala, že v roce 2021 mohou přijít až tři zvýšení sazeb v návaznosti na další vývoj pandemie koronaviru v ČR.

Druhá vlna pandemie z loňského roku zatím nepřinesla výrazné zpomalení a ekonomika se s ní vypořádala poměrně dobře. Zejména průmysl vykázal dobrá čísla, zatímco služby stagnovaly. V ČR byla v souvislosti s šířením pandemie přijata v uplynulém čtvrtletí přísnější opatření, která vyústila v uzavření části ekonomiky a nucenému omezení pohybu obyvatelstva. Překvapivými byla čísla o lednové a únorové inflaci, která byla vyšší, než prognózovala ČNB, což posílilo spekulace na dřívější růst sazeb.

Ekonomická data v USA zveřejňovaná v průběhu čtvrtletí ukazovala na oživení, které bylo důsledkem viditelného ústupu pandemie. Předstihové ukazatele pak potvrzovaly solidní tempo expanze v dalších měsících. Trh práce zůstává ale stále utlumený. Spotřebitelská inflace je zatím v souladu s očekáváním trhu, avšak výrobní ceny poskočily výrazněji. Americká centrální banka je zatím opatrná a pokračuje v uvolněné měnové politice.

Výraznějšímu oživení v Evropě naopak brání protipandemická opatření. Evropská centrální banka nadále předpokládá, že inflace by měla být pod cílem i v následujících letech, a proto bude pokračovat v uvolněné měnové politice.

Základní úrokové sazby jsou v ČR aktuálně na úrovni 0,25 %. Pro nejbližší období neočekáváme žádnou změnu a zvýšení se pravděpodobně dočkáme až v závěru roku. Citlivost portfolia na pohyb úrokových sazeb udržujeme pod neutrální úrovní. Z dlouhodobého hlediska náš hlavní scénář počítá s normalizací situace, doprovázené růstem výnosů.

Akciovou složku jsme v průběhu uplynulého čtvrtletí drželi nadváženou. Z regionálního hlediska jsme nadvažovali USA. Sektorově preferujeme IT, komunikační služby, materiály a zboží dlouhodobé spotřeby. V rámci témat jsme pozitivní na firmy těžící z infrastrukturních projektů.