ČSOB IN konzervativní

Investiční zaměření

Investiční fond ČSOB IN konzervativní (dříve ČSOB institucionální - nadační) patří do rodiny podílových fondů určených institucionální klientele. Byl založen již v roce 2002 původně pro nadace, ale zvláště v době nízkých úrokových sazeb se stal zajímavým i pro ostatní instituce a firmy. Využívá především kvalitní dluhopisy denominované v CZK, v omezeném rozsahu může portfolio obsahovat i investice v cizí měně či akcie, doplňkově také depozita. Je vhodný zejména pro zhodnocení finančních rezerv a hotovostních přebytků firem, nadací, bytových družstev či municipalit. Cílem jsou výnosy přesahující možnosti obvyklých depozitních produktů, spořicích účtů apod., vyplácené pokud možno každoročně formou dividendy. Ta je vyplácena po skončení účetního období, tj. po 31. 12. daného roku. Fond je vhodný pro konzervativní investice v objemu desítek tisíc až desítek milionů korun plánované na období od 1 roku (optimálně 3 roky i déle). Vstupní ani výstupní poplatek se neúčtuje a poplatek za správu je obsažený v denně aktualizované ceně podílu a patří k nejnižším mezi srovnatelnými fondy.

Hlavní výhody

Informace o vyplacených dividendách

Měsíční komentář správce fondu k 30.9.2019

Radim Kotrouš - portfolio manažer

Měsíc září byl z pohledu výkonnosti fondu mírně pozitivní. Důvodem byl růst zejména akciové části portfolia.

Ceny dluhopisů v uplynulém měsíci naproti tomu klesaly. Díky nízké citlivosti portfolia na změnu sazeb se to ale na výkonnosti dluhopisové části portfolia nijak zásadně neprojevilo.

Česká ekonomika se nadále vyvíjí příznivě a je primárně tažena domácí poptávkou. Míra nezaměstnanosti je blízko historických minim a spotřebitelé mají chuť utrácet. Předstihové indikátory ukazují obavy manažerů z budoucího vývoje, protože zpomalení německého průmyslu se postupně začíná projevovat i v české ekonomice. I přes obavy z budoucího vývoje jsou reálná data z ekonomiky pozitivní. Maloobchodní tržby vzrostly více, než se očekávalo a inflace je stále vyšší, než inflační cíl České národní banky. Cenová hladina vzrostla v srpnu meziročně o 2,90%. Poměrně překvapivé bylo i zasedání České národní banky, která sice ponechala sazby nezměněné na úrovni 2,00 %, ale hlasování ukázalo, že dva členové hlasovali pro zvýšení sazeb o 25 bazických bodů.

Americká ekonomika je zatím poměrně v dobrém stavu. Podobně to interpretuje i americká centrální banka, která v září sice sazby snížila o 25 bazických bodů na úroveň 1,75 % - 2,00 %, ale naznačila, že další snížení je podmíněno zhoršením ekonomických dat. Mírné zhoršení ekonomiky naznačily předstihové indikátory, které se pohybují blízko úrovně 50, což je hranice, která odděluje zpomalení a expanzi. Nezaměstnanost se pohybuje stále blízko historických minim. Evropská ekonomika zpomaluje, což nutí Evropskou centrální banku k dalším akcím. Rada guvernérů snížila depozitní sazbu o 10 bazických bodů na -0,50 %. Centrální banka bude navíc kupovat dluhopisy v celkovém objemu 20 miliard EUR měsíčně, aby podpořila inflaci a ekonomiku. V říjnu se bude znovu finalizovat brexit a situace zůstává nadále nejasná.

Oficiální úrokové sazby by měly na stávajících 2 % zůstat v ČR nezměněny. Inflace nad 2 % a pokračující hospodářský růst v ČR budou kompenzovat nejistoty ze zahraničí a očekáváme, že ČNB bude úrokové sazby držet delší dobu nezměněny. Aktuálně tedy udržujeme nižší citlivost portfolia na pohyb úrokových sazeb. Z dlouhodobého hlediska náš hlavní scénář počítá s hospodářským růstem v Evropě spojený s mírným růstem výnosů na evropských dluhopisových trzích a i v České republice v horizontu jednoho roku.

Akciové trhy profitovaly zejména přičiněním centrálních bank, když ECB i americký Fed podpořily trhy snížením klíčových sazeb. Trhy nijak viditelně nezasáhla ani panika na ropném trhu, která zavládla po útoku na saudskoarabský ropný komplex, jenž paralyzoval významnou část světové ropné produkce.